Jdi na obsah Jdi na menu
 


How-to build trails

19. 4. 2008
              How-to build trails

Cílem tohoto článku je co nejvíce pomoci těm, kteří by chtěli, nebo už se pokouší o stavbu trailsů. Již párkrát se na různých diskusních fórech objevila otázka, jak postavit trailsy a my se vám nyní pokusíme poradit, jak na to. Jaro klepe na dveře, tak hurá do toho.

Nejprve, než se rozhodnete něco dělat, pořádně si vyberte flek, kde budete kopat. Nejlepší je zajít si na město a zkusit se s nimi domluvit na nějakých prostorech, které by vám mohli za "symbolickou" cenu pronajímat a budete si tam moc postavit, co budete chtít. Odpadá tak riziko, že o skoky přijdete, jakmile majitel zjistí, co že se to tam děje. Pokud vám město v tomto nevyhoví, pak vám nezbývá, než si začít ledat místo, kde by vaše trailsy nepřekážely ostatním občanům našeho státečku. Jestli jste si něco vyhlídli, nabízí se několik variant. Za prvé si na pozemek seženete hlínu, kterou vám po domluvě rádi přivezou z okolních staveb, protože jinak by ji museli vozit na skládku, kde se za to platí. Potřebujete na to ovšem minimálně svolení majitele pozemku. Když se tohle nepodaří zařídit, tak se vyplatí investovat do rýčů Fiskars (víme, o čem mluvíme, mezi prací s normálním rýčem a Fiskarsem je podstatný rozdíl) a budete kopat trailsy do země. Třetí možností je samozřejmě kombinace obou přístupů.

Trailsy z navezený hlíny

Takže nejdříve berme v úvahu, že se vám podařilo sehnat hlínu z nějakého staveniště a jsou ochotni vám ji přivézt. Hlínu se snažte vybrat pokud možno co nejvíce jílovitou, čím je světlejší, tím lepší. Stačí vybrat dobře schovaný plácek, kde není moc vlhko a pokud možno nefouká moc vítr. To je taky docela důležitá věc, protože při ježdění na větších skocích může být silnější vítr celkem znát a to je nepříjemný. Další dobrá věc je mít u trailsů přívod vody. Bez vody se v letních vedrech neobejdete. Ideální je samozřejmě hadice, ale i rybník nebo nějaký potok poblíž dokáže splnit svůj účel.

Teď už ke skokům. Základem je si předem dobře promyslet, co a kde chcete postavit. S tím je spojené kam a jak složit hromady. Vyhnete se tak náročnýmu přehazování. Ideální je mít takových 5 skoků za sebou (zde to samozřejmě záleží na vás a na vašem plácku, ovšem pouze do určité míry platí, čím více tím lépe). Pro méně zkušený jezdce je lepší nemít skoky moc na sobě, zbyde tak více času na srovnání se po dopadu. Pro takový tří metrový dablíky je mezera 3 metry od konce dopadu k začátku nájezdu tak akorát. Taky musíte brát ohled na to, že velikost vašich trailsů není třeba finální, je lepší mít tam rezervy. Ovšem ne zase takový, aby se mezi každým skokem šlapalo, bez šlapání(!!), tak to má na trailsech chodit. Většinou by se při stavbě mělo začínat dopadem. Ten je dobrý mít dostatečně mohutný, aby byl široký a měl naplácané boky. To se vyplatí, protože ho na jaře uděláte a nemusíte na něj pěkně dlouho šáhnout. Tohle se nejlíp dělá za mokra, za sucha boky nenaplácáte, a vůbec všechny dodělávky, tvary nájezdů a dopadů se prostě dělají za mokra. Od dopadu se pak odvíjí nájezd. Ten by měl být vždy o něco nižší, snadněji se potom trefuje do dopadu. Jak je nájezd nakopnutý záleží na délce skoku, na jeho výšce a na tom, jaká na něj bude rychlost. Pro nižší delší skoky je lepší mírnější nájezd, naopak pro kratší a vyšší zase vyhovuje víc nakoplejší nájezd. Rádius nájezdu je potřeba udělat plynulý a dávat si pozor na různé zlomy, který můžou při prvních ježděních vzniknout. Není výjimkou, když je potřeba párkrát opravovat, než si sedne. Zlomů si nejlíp všimnete při pohledu na nájezd z boku.

Všeobecně čerstvý skoky, na kterých se ještě nejezdilo, budete muset po prvních testech poopravit a vyšejpovat. Málokdy se podaří hned napoprvé uplácat na beton tvrdý skoky.

Trailsy kopaný do země

Pokud budete trailsy kopat do země, dobře si vyberte lokalitu. Pokud se bude jednat o ilegál, jednoznačně platí pravidlo, čím dále od lidí, tím lépe. Vyhněte se polím nebo loukám, které mohou být vespod dost mokré. Nedoporučujeme ani třeba jehličnatý les, ten má většinou pískové podloží a písek zrovna není ten pravý materiál na stavbu. Vynikající je listnatý les s jílovitou hlínou a vzrostlými stromy, které pohltí vodu. Další výhoda lesa je zřejmá v létě, kdy je ve stínu daleko příjemněji než na slunci. Navíc odpadají problémy s větrem. Na druhou stranu les je les a přesvědčit rozčílenýho hajnýho o svým zaručeně neškodným a poctivým záměru je takřka nemožné. Stavba trailsů kopaných do země spočívá v tom, že mezi skoky vykopeme díry a hlínu z nich pak využijeme na samotný nájezdy a dopady. Jak hluboko půjdete záleží pochopitelně na vás. Práce je s tím opravdu hodně, ale dost vám pomůžou již zmiňované rýče Fiskars. Mají nabroušenou čepel a jde to s nima jak po másle.

Pár vychytávek a rad

• Na šejpování a dotváření skoků jsou nejlepší klasické rovné rýče nebo rovné lopaty. Důležitý je, aby váš šejpovací rejč či lopata měla pokud možno co nejhladší plochu, aby se vám na ní nelepila hlína. Rýče Fiskars jsou sice nejlepší na naházení hromady a hrubší urovnání (obzvláště kopete-li do země), ale na šejpování jsou lepší lopaty. Fiskarsy mají zahnuté čepele, což není ideální pro vyladění rádiusu.

• První skok je vždy nejdůležitější. Udává charakter celý lajny a limituje rychlost. Pokud například postavíte první skok dlouhý 3 metry, druhý těžko může mít přes 4. Proto si dobře rozmyslete, jak by vaše lajna měla vypadat. Obecně se skoky spíše zkracují. Opačně to funguje pouze z kopce.

• Dobrý je taky mít trailsy připravený na deště. To znamená vykopat na vhodných místech odtoky, aby se voda nedržela mezi skokama.

• Hodit se určitě budou koberce, lina nebo různý sololity. Když jsou skoky čerstvý, položí se před ježděním sololity a všechno je pak krásně rovný a tvrdý. Koberce se používají hlavně na nájezdy, čímž se podstatně prodlužuje jejich životnost.

• Když už stavíte trailsy, stavte to pořádně. Poctivě udělaný (pokud možno za mokra, nejlepší je přímo bahno) a vyšejpnutý boky, vnitřní strany skoků, dopady atd. vám vydrží o mnoho déle a vy si budete moci v klidu jezdit místo věčného dohazování spadlého dopadu.

• Pokud je v létě dlouho a hodně sucho, zapomeňte na předělávání nájezdu. Bez hadice s ním stejně nic nesvedete, bude to jenom horší. Radši checkujte počasí, jestli nemá Honza Zákopčaník v rukávu konečně nějaký déšť.

• Dnes tolik populární kreativita. Kreativní skoky se zatáčkama, transferama, cornerama a podobnýma vychytávkama jsou sice hezká věc, ovšem postavit takovouhle fungující lajnu je práce pro opravdu zkušené stavitele. Raději začněte s jednoduchou rovnou sérkou a snažte se ji vychytat, aby opravdu fungovala. Výsledek je daleko lepší, než super kreativní lajna, která se ovšem pořádně nedá jezdit.

• Nikdo učený z nebe nespadl, ani my ne. Je naprosto bežná věc, že rádius prostě neodhadnete a uděláte ho moc nakoplý nebo naopak málo, je v něm zlom, který nebyl původně vidět, neodhadli jste přesně rychlost atd. Na spoustu takovýchto věcí se přijde až při ježdění, kdy to prostě nefunguje a ježdění na nový lajně není nic příjemného. V tom případě zahoďte kolo, vemte lopatu či rejč a pilujte a laďte to. Pak zase zkouška a případně zase ladění atd. Nakonec z toho bude lajna podle vašich představ a z ježdění se stane opravdová radost.

Doufáme, že vám tenhle článek pomůže při stavbě vašich trailsů a pořádně se do toho opřete. V Čechách je zatím opravdu málo míst k dobrýmu trailsovýmu poježdění a to je škoda. Uvidíte, že vás časem to diggování chytne a budete mít radost z každýho novýho vyšejplýho nájezdu. Když vám pak vyroste víc lajn, vypadá to nádherně a ještě líp se na tom jezdí. Kdybyste ohledně diggování měli ještě nějaký nejasnosti, nebojte se zeptat a my se vám pokusíme poradit.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

foxik

(foxik, 20. 4. 2008 21:06)

jo bábovičky mě prostě bavííí !!!já za to nemůžu

kaša blato

(lukin, 19. 4. 2008 22:07)

trocha hlíny, a jak si děcka vyhrajou:)